Divoké sny o zelené Syrize

Vítězné bouchání šampaňského v brněnské redakci Deníku Referendum a v družstevní kavárně ROH na pražském Žižkově se sobotním večerem rozléhalo natolik, až jsme ho dobře slyšeli i ve vinohradské lumpenkavárně. Zelení v čele se Stropnickým budou kormidlovat výrazně doleva a příznačné je, že podpory se tomuto politikovi dostává nejen z ekosocialistické frakce vlastní strany a od redaktorů A2larmu a Referenda, ale i od mladých buřičů z ČSSD sdružených pod hnutím Idealisté.cz. Bude ale obrat doleva Zeleným stačit na překonání příslovečných tří procent?

Mezi českou mladou levicí poslední roky výrazně rezonuje tužba po vzniku strany, jež by dokázala skloubit tvrdou kritiku kapitalismu s liberálními hodnotami, po jakési české variantě řecké Syrizy či španělských Podemos. A zvolení radikálně-levicového bouřliváka Stropnického do čela Strany zelených toto volání částečně plní. Strana pod jeho vedením zatočí výrazně doleva, a postmoderní hodnoty typu ochrany životního prostředí, prosazování práv LGBT či vstřícný postoj k uprchlíkům doplní i tvrdá kritika kapitalismu.


Zrození zelené Syrizy? Matěj Stropnický se na sjezdu Zelených stal předsedou strany. Pro uskupení to bude znamenat zásadní obrat doleva. Jak na to bude reagovat širší elektorát, to ale teprve uvidíme. Foto: Strana Zelených.

Budovali jsme Islámský stát. A to dřív, než to začalo bejt cool

Autobiografické knihy bývalých britských islamistů Eda Husaina a Maajida Nawaze jsou klíčovým zdrojem informací pro pochopení, proč je zpolitizovaný výklad radikálního islámu natolik přitažlivý nejen pro mladé lidi bez perspektiv na okraji evropských velkoměst, ale i pro inteligentní jedince, jež by mohli patřit k evropské elitě. A to navzdory tomu, že od vydání první z nich již uplynulo deset let a Islámský stát se mezitím stal realitou.

Britští aktivisté Ed Husain a Maajid Nawaz jsou nejlepšími přáteli z dětství. V mládí se oba setkali v řadách islamistického hnutí Hizb-Ut Tahrír a v mešitách na okraji Londýna horovali za vytvoření islámského státu, který by fungoval zcela v souladu s radikálním výkladem islámu a skoncoval s neokolonialismem dekadentního západního světa. Když se Husain rozhodl po několika letech aktivního členství hnutí opustit, přerušili spolu veškerý kontakt. O mnoho let později to byl ale právě Husain, kdo Nawazovi pomohl najít nový smysl života po té, co se i on stal mezi islamisty odpadlíkem – a spolu se svými fanatickými soudruhy tím přišel i o manželku, velkou část rodiny a drtivou většinu přátel.

„Být muslim bylo prostě najednou cool,“ popisuje v knize The Radical (2012) bývalý islamista Maajid Nawaz svou cestu k politickému islámu. Spolu s Edem Husainem, autorem knihy The Islamist (2007) dnes působí jako protislamistiičtí a protiextremističtí aktivisté.