"Podívej se, jak to mají ostatní. Třeba tady Kevinovi nebo Lukasovi rodiče chodí každý den do práce a vydělávají peníze. A pak přijdou tvoji rodiče, kteří do práce nechodí a peníze jim seberou," vyčítá třídní učitelka malému Yehyovi, když ve svůj první školní den přizná, že jeho rodiče nechodí do práce. Až se druhý den Yehyův otec vydá do školy, aby vysvětlil, že coby palestinský uprchlík z Libanonu nemá v Německu pracovní povolení a vydělávat si prací tedy ani z definice nemůže, učitelka mu jen poklepe na rameno a řekne: "Naučte se nejdříve pořádně německy - a pak mi přijďte něco vysvětlovat!"
Kniha Mezi Gangy z Neuköllnu (In den Gangs von Neukölln) vypráví skutečný Příběh Yehyi E., potomka běženců, kterým se na začátku devadesátých let podařilo dostat do Německa z uprchlického tábora v Libanonu. Země, která válkou zuboženým lidem poskytla ochranu před hrůzami občanské války, však nerozevírá svou náruč bez výhrad – v síti azylového práva uvízne řada libanonsko-palestinských rodin tak nešťastně, že jsou v Německu pouze „trpěni“ (geduldet); mají sice právo na pobyt, to ale platí pouze pro danou spolkovou zemi a neposkytuje jim nejen právo pracovat, ale ani možnost složit maturitní zkoušku či získat řidičský průkaz. Status, který by možná dával smysl pro krátkodobé uprchlíky, úřady Palestincům znovu a znovu obnovují, protože je koneckonců není pořádně možné ani nikam vyhostit. Yehyova rodina tak život v Německu sleduje zpoza skleněných zdí berlínského akvária; nesmějí opustit německé hlavní město a kvůli nemožnosti pracovat jsou na život z dávek tak nějak z definice odkázáni.
Cesta ven po berlínsku
Yehyův příběh zachycuje rozhlasový novinář Christian Stahl, který shodou okolností začne bydlet právě v Neuköllnu, čtvrti s velkým množství přistěhovalců a nevalnou pověstí. Nesmělé přátelství založené na náhodných setkáních na chodbě domu nakonec přeroste v úzkou spolupráci a natáčení časosběrného dokumentu, pro nějž se Stahl rozhodne poté, co zjistí, že jindy slušně vychovaný a sympatický Yehya tyranizuje své spolužáky v místní škole.
Samotný dokument Gangsterläufer Yehyu zachycuje především během pobytu ve vězení pro mladé delikventy, kde po ozbrojeném přepadení stráví přes dva roky, a kde z nevyzpytatelného fracka a násilníka vyrůstá mladý muž, jenž si uvědomuje svou vinu a snaží se nastoupit zpět na správnou životní cestu.
Na snímek, úspěšně uvedený v roce 2011, kniha navazuje a doplňuje jej o další roky Yehyova života, jež příběhu dodávají plastičtější výraz a bohužel smutný konec. Mladý Berlíňan palestinského původu se po návratu z vězení a úspěšném uvedení dokumentu stává svého druhu celebritou; účastní se panelových diskuzí, kde přiznává své provinění a poukazuje na mezery v přístupu k přistěhovalcům, jež znesnadňují jejich integraci do německé společnosti. Postupně získává přístup k berlínským politikům, angažuje se v sociální práci, dodělává si vzdělání a pomýšlí i na studium na univerzitě. Jeho metou je však především pracovní povolení, které se mu přes vytrvalé snahy nedaří získat – a posiluje tak jeho frustraci ze života na periferii společnosti.
Pohádka o napraveném mladém delikventovi pak končí, když náhle přeruší kontakt s dokumentaristou Stahlem. Brzy vychází najevo, že Yehyovi je opět na stopě policie, a tentokrát ho za jeho chování stihne mnohem těžší trest. Za vedoucí roli při několika přepadeních má jít mladý Palestinec za mříže rovnou na šest let a od tvrdšího trestu jej zachrání jen skutečnost, že oproti minulosti se on a jeho komplicové snaží obejít bez násilí.
Yehya, násilný psychopat, nebo oběť systému?
Gangy z Neuköllnu jsou strhujícím vyprávěním o frustraci a nadějích lidí, jež žijí na okraji prosperujících evropských velkoměst. Oproti kritickému románu Arabboy spisovatelky Güner Yasemin Balci, jenž se podobně jako Gangy z Neuköllnu zabývá právě komunitou libanonsko-palestinských válečných uprchlíků, je Stahlova kniha podstatně hlubší a nezabývá se pouze projevy, ale i kořeny neutěšené sociální situace v „paralelní společnosti“ muslimských přistěhovalců. Navzdory nepochybně těžké životní situaci mladého Yehyi se však čtenář nemůže ubránit dojmu, že autor, jenž se postupně stává takřka členem chlapcova rozvětveného rodinného klanu, nenahlíží na situaci zcela objektivně a má sklony si chování svého chráněnce idealizovat. Taktéž vyvstává otázka, zda (nebo nakolik) žije nepochybně velmi inteligentní, zároveň však výbušný a násilnický Yehya dvojí život, z nějž nastavuje dokumentaristovu pouze tu příjemnější tvář. Je návrat ke kriminálnímu životu opravdu důsledkem frustrace z neúspěšné cesty ven z ghetta, nebo se své identity gangstera z Neuköllnu Yehya nikdy nevzdal? Nevíme – a ani vědět nemůžeme.
Jak ale Yehyův příběh přispívá do debaty o imigraci a integraci, jež se ve stínu současné uprchlické krize opět nebývale rozhořela? Necla Kelek, německá socioložka tureckého původu, ve své knize Cizí nevěsta (Die Fremde Braut) kritizuje patriarchální struktury v rodinách přistěhovalců z muslimských zemí a činí je spoluodpovědné za mnohdy chatrnou integraci německých muslimů. V jedné pasáži knihy autorka popisuje, jak se mladé německé muslimky vyčleňují ze školního kolektivu mimo jiné i takovou drobností, že se nemohou kvůli přísné výchově účastnit školních výletů. Při čtení gangů z Neuköllnu je ale dobré si uvědomit, že Yehya, byť chlapec, se jich ale v berlínské základní škole také neúčastní. Na rozdíl od jeho vrstevnic je ale důvodem mizivá finanční situace a právní vakuum, ve kterém Yehya žije a jež je za strádání rodiny do velké míry zodpovědné. I kdyby se přece jen výlet konal v Berlíně, jehož území Yehya nesmí opustit, pravděpodobně by na účast na něm ani neměl peníze, neboť si je ani on, ani jeho rodiče nemohou legálně vydělat. Pro pochopení, proč integrace přistěhovalců selhává (a pro hledání přístupů, jež dokážou situaci zlepšit), je nutné umět zohlednit oba pohledy – jak postoj Necla Kelek, která původ nepovedené integrace nachází v uvažování mnohých přistěhovalců, tak náhled Christiana Stahla, který skrze smutný příběh nadaného, ale selhávajícího Yehyi upozorňuje na překážky, jež přistěhovalcům staví do cesty k úspěšné integraci většinová společnost a její instituce.
Kniha Gangy z Neuköllnu vyšla zatím pouze v němčině a k dostání je na německém Amazonu. Na YouTube je pak volně k zhlednutí dokument Gangsterläufer, jenž knize předchází.
